Kouzelná místa Dolního Slezska

Termíny:

26.–27.7.2025

Popis:

1. den – Vratislav (polsky Wroclaw) – prohlídka metropole Dolnoslezského vojvodství s mnohasetletou historií, která se promítla do obrovského množství místních pamětihodností a jejich nebývalé rozmanitosti. Město je nejvýznamnějším kulturním, hospodářským, akademickým a turistickým střediskem jihozápadního Polska.

Najdeme zde stopy, které zde během dějin zanechali čeští, němečtí i polští panovníci. Současná Vratislav je nefalšovaným evropským velkoměstem. Po řece Odře zde plují lodě skoro jako v Benátkách. Břehy dolnoslezské metropole spojuje více než sto mostů a lávek – počtem mostů je Vratislav v Evropě hned za Benátkami, Amsterdamem, Petrohradem a Hamburkem. Dómský most (Most Tumski) obepínají desítky visacích zámků věčné lásky – přesně jako na Ponte Milvio v Římě. Nejvýše položený most ve městě najdete pětačtyřicet metrů nad zemí. Přezdívá se mu můstek čarodějnic (Mostek Czarownic) a spojuje věže gotické katedrály svaté Máří Magdalény. Naopak Grunwaldský most (Most Grunwaldzki)je něco jako císař mezi místními mosty – je výraznou dominantou města již více než sto let. Jeho průkopnická konstrukce je dodnes působivá za světla i za tmy, kdy jeho půvab zdůrazňuje efektní osvětlení. Vratislavský Rynek, na němž se přímo ideálně spojují historické renesanční a manýristické měšťanské domy s volnými rekonstrukcemi původní zástavby z doby poválečné, je jedním z největších náměstí v Evropě. Ve dne v noci pulzuje životem, lahodí uchu návštěvníka hudbou pouličních umělců a láká jej vývěsními štíty obchodů a restaurací.

Ubytování v hotelu.

2. den – Po snídani odjezd do Lubuše (polsky Lubiąż). Nachází ze zde nejstarší cisterciácký klášter v Slezsku, kterému se přezdívá „Slezský Escorial“, založený v roce 1163. Největší rozmach klášter zaznamenal ve 14. století, kdy se stal střediskem literatury, vzdělání a vědy ve Slezsku, Velkopolsku a Malopolsku. V komplexu je 300 obytných místností a 4 reprezentační sály. Klášter leží na břehu řeky Odry v překrásné zalesněné krajině bez výrazných zásahů člověka.

Poté si prohlédneme starobylé město Lehnice (polsky Legnica) patřící k pokladům Dolního Slezska, které čeští turisté dosud téměř neobjevili. Město má přitom s naší zemí mnoho společného – od českého lva ve znaku přes kostely vystavěné členy slavné rodiny Dientzenhoferů až třeba po fakt, že právě ze zdejšího velitelství sovětských vojsk vyšel v roce 1968 rozkaz k okupaci Československa. Na návrší, kde dnes stojí piastovský hrad, bylo hradiště zřejmě už v 10. století. Do velkých dějin však Lehnice vstoupila až v dubnu 1241, kdy se tu odehrála jedna z největších bitev své doby: Na 10 000 mongolských válečníků (zvaných Tataři) se utkalo se slabším křesťanským vojskem. V bitvě na Lehnickém poli utrpěli křesťané krutou porážku. Tataři vzápětí oblehli lehnický hrad, který se jim ale dobýt nepodařilo. Zpustošená Lehnice byla poměrně rychle obnovena. Za vlády krále Jana Lucemburského se lehnické knížectví stalo v roce 1329 českým lénem. Právě tady se nejdéle udržel staroslavný rod Piastovců – vymřel až v roce 1675 skonem bezdětného posledního knížete Jiřího Viléma Lehnického.

Další zastávkou bude Javor (polsky Jawor). Kostel Míru v Javoru (Kościół Pokoju w Jaworze), největší zachovaná dřevěná náboženská stavba na světě, je od roku 2001 zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kostely Míru byly ve Slezsku postavené ve druhé polovině 17. století na základě závěrů tzv. vestfálského míru (uzavřeného v roce 1648), který ukončil třicetiletou válku. Rakouský císař a český král Ferdinand III. Habsburský musel tehdy souhlasit na nátlak protestantského Švédska se stavbou tří luteránských kostelů, a to v Hlohově (Głogówie). Svídnici (Świdnci) a právě v Javoru (Jaworze). Povolení však podléhalo přísným omezením: na stavbu měly být použity pouze netrvanlivé materiály (dřevo, sláma, hlína, písek), kostely musely být postaveny za hranicemi města, ale ne dál než z děla střílejícího z městských hradeb, nesměly mít věže, zvony nebo tradiční podobu chrámu, musely být postaveny na náklady protestantů a dokončeny za jeden rok a při kostele nesměla vzniknout farní škola. Z těchto tří výjimečných staveb se dochovaly pouze dva, ve Svídnici a v Javoru.

Tisk informací o zájezdu (bude zobrazen náhled pred tiskem)